Podle studie Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti už její výskyt způsobil kalamitu - nevratně napadeno je pět tisíc hektarů lesů od Přísečnické přehrady na Chomutovsku po Komáří vížku na Teplicku. Nejvíce jehličnanů je poškozeno mezi Flájemi a Cínovcem. Zbytek krušnohorských lesů to ale může potkat během několika dalších let.
"Je to velký problém, nebál bych se říct průšvih. Neví se, co byl spouštěcí faktor přemnožení kloubnatky, ale to, v jakém rozměru k tomu došlo, je zkrátka realita. Kdyby napadla jediný strom, dal by se použít postřik. Na pěti tisících hektarech je ale taková léčba neproveditelná. Postřik by se musel provádět jednou za tři týdny a stromy by musel pokrýt i odspodu. To bohužel nejde," uvedl Jan Ferkl, lesní správce z Litvínova.
Situace se nyní řeší tak, že se napadené stromy kácí a nahrazují se jinými druhy. Pomáhají i peníze z evropských fondů. Finance ale nestačí. Obnova jednoho hektaru přijde na 150 až 200 tisíc korun. Na napadených pět tisíc hektarů je tedy potřeba miliarda.
Nevyléčitelný pacient
"My víme, jak lesům pomoci a co s touto situací dělat. Limitují to ale peníze. Současný stav se dá přirovnat k tomu, že jsme nasadili kyslíkovou masku, ale ta sama pacienta nevyléčí," řekl Ferkl.
"Na krajském úřadě už vznikla pracovní skupina, která se bude snažit hledat finanční zdroje pro obnovu lesů v Krušných horách," doplnil.
Nejde přitom o malé částky. Během třiceti let je potřeba proměnit lesní porosty za pět až šest miliard korun. Jde přitom o důsledek ničení lesů v Krušných horách exhalacemi v druhé polovině minulého století. Tehdy jim padlo za oběť asi 40 tisíc hektarů vzrostlých lesních porostů.
Aby se obnovily, nasadil se sem smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Má povoskované jehličí, které dobře odolává zplodinám a přes něž se do těla stromů chemické škodliviny těžce dostávají.
Jeho přirozeným nepřítelem je ale právě houba kloubnatka. Ta prorůstá do rašících pupenů a ony kvůli ní nevyraší a nepřirostou tak nové jehlice. Pokud se to jako v případě Krušných hor stane v několika letech po sobě, ztratí stromy schopnost vlastní obnovy a zahynou.
Návrat k původním dřevinám
"Ideální je nahrazovat smrky pichlavé původními dřevinami, tedy buky, javory kleny, jeřáby ptačími a smrky ztepilými. Na ty kloubnatka zatím nepůsobí," tvrdí lesní správce.
"Je ale otázka, na kolik budou mít na jejich život vliv další faktory, například to, že půda je už natolik nasáklá zplodinami z elektráren, že už je dál není schopná absorbovat. Jak dlouho tuto situaci ještě bude příroda snášet, se dá jen těžko předpovědět," konstatoval Ferkl.
